Emoční inteligence

by

„Emoční inteligence (EQ) je schopnost použití rozumu a logiky (IQ) k pochopení, naplnění a využití emocí. Zapojuje do vědomých rozhodovacích procesů velmi výkonná podvědomá centra, čímž významně navyšuje efektivní využitelnost mozkové kapacity člověka a jeho celkovou výkonnost“.

Lidská emoce – pozůstatek nižších vývojových stupňů evoluce. Prvek nahrazený rozumem a schopností logického uvažování. Nepotřebné smetí. Překážející, vyrušující a bránící člověku v dosahování logicky stanovených cílů.

Lidská emoce – nejsilnější pozitivní i negativní motivační činitel. Nenahraditelný zdroj energie a informací, nutící člověka k akci a umožňující jeho progresi. Výsledek analytických procesů daleko přesahujících možnosti logického uvažování.

Dva zcela odlišné přístupy. První nadřazuje logiku nad emoce a staví tyto dva elementy proti sobě. Druhý je staví bok po boku a využívá značného potenciálu obou. Který z nich si vyberete?

Vlastnosti emocí:

  1. Zdroj energie 

    Jednotlivé emoce mají schopnost se spojovat v konstruktivně využitelnou veličinu – motivaci. Bez emocí není motivace, není důvod, není elán, není energie. (více o motivaci zde).
    Polemikám o „pseudoenergiích“ spirituálního charakteru se zde vyhneme – tuto parketu přenechám raději filosofům. Řeč je o reálné energii, která je uvolňována v důsledku metabolismu, probíhajícího při prožití každé emoce. V okamžiku prožití a prožívání emocí dochází ke spuštění řetězce celé řady psychických a somatických procesů, mezi něž patří vyplavení příslušných hormonů (adrenalin, noradrenalin, dopamin, serotonin atd.), zrychlení srdeční činnosti, dilatace cév, zrychlení mentálních pochodů, přesun krve mezi orgány atd.
    To vše se děje z jediného důvodu – připravit mysl a tělo člověka k akci a k této akci dotyčného následně přimět.
    Vyžadovaná akce může být dvojího charakteru v závislosti na polaritě prožívané emoce. Pozitivní/příjemné emoce jako je touha, radost, nadšení atd. se dostavují v situacích, které jsou v souladu s vnitřní přirozeností dotyčného. Úkolem pozitivních emocí je přimět člověka k udržení resp. progresi* těchto situací.
    Negativní/nepříjemné emoce jako je frustrace, strach, hněv atd. se naopak dostavují v případě, kdy stávající situace nekoresponduje a je v rozporu s přirozeností dotyčného. Úkolem negativních emocí je přimět jedince k zásadní změně takové situace.
    Negativní emoce jsou velmi často z důvodu své nepříjemnosti předmětem potlačování. Ve skutečnosti však disponují mnohem větším energetickým potenciálem a schopností přimět jedince začít dělat věci jinak a radikálně jednat, než emoce pozitivní.
    Potlačováním negativních emocí tak nejenže nevyužíváme jejich značný potenciál a otáčíme se zády ke svému podvědomí, ale zároveň, a to je nejsmutnější, se ve prospěch chvilkové úlevy připravujeme o možnost být REÁLNĚ šťastní.
    Nenaplněné a potlačené emoce nikam „nezmizí“, stejně jako nezmizí energie s nimi spojená. Není-li tato energie využita konstruktivně k pozitivní či negativní motivaci člověka a krokům vedoucím k progresi dotyčného, působí destruktivně na jedince samého i na jedince, skupiny a soustavy s ním provázané.

  2. Přesný vyhledávač

    Jak jsme si popsali v psychologii asociačních vzorců, veškeré analýzy a porovnávání probíhají vždy nejprve na úrovni podvědomí, jehož centra disponují mnohem větší operační i paměťovou kapacitou a rychlostí než centra vědomá (více teorie zde – neocortex ). Podvědomá centra dále obsahují velice účinný vyhledávač, který pracuje s informacemi, které do něj vkládáme. Co do tohoto vyhledávače vložíme, s tím bude náš mozek pracovat při analýze, vyhledávání a vyhodnocování situací (a samozřejmě lidí).
    Příklad z roviny vztahů:
    Vložíme-li do svého vyhledávače logický termín: „Chci hodného partnera.“, bude náš mozek pracovat podle logického algoritmu a automaticky vyhledávat a upozorňovat nás na všechny potencionální partnery, kteří se logicky jeví jako: hodní, neškodní, nikoliv nebezpeční… a to včetně slabochů, zbabělců, atd.
    Pokud však vložíme do svého vyhledávače emoční termín: „S partnerem se chci cítit v bezpečí.“, bude náš mozek pracovat podle rozsáhlého emočního algoritmu, který operuje s nesrovnatelně větším objemem dat a proměnných, než algoritmus logiky. Při kontaktu s ostatními lidmi pak již v našem podvědomí okamžitě proběhne komplexní analýza, porovnávající emoce, které v nás dotyčný vyvolává, s emocí v našem „vyhledávači“. Do „dalšího kola“ našeho výběru se pak dostávají pouze jedinci, kteří splňují náš emoční požadavek, nikoli všichni ti, kdo jen logicky vypadají, že by jej mohli splňovat.
    Na úrovni podvědomí lidský mozek zachytí i velice nepatrné okolní nuance, jako jsou drobné změny mimiky jiné osoby, tón a posazení jejího hlasu, držení těla atd. Tyto drobné nuance, které bez rozvinuté EQ vnímáme jako nějaký neurčitý „asi“ pocit, jsou ve skutečnosti nesmírně cennými zprávami o osobě, s níž jsme v kontaktu, s níž hovoříme nebo kterou pozorujeme. Tyto nuance jsou totiž „čistými“ reakcemi dotyčné osoby, tedy reakcemi, které není možné „ohlídat“ vůlí (viz psychologie AV a ovladatelnost chování) a které jsou autentickým projevem osobnosti dotyčného.
    S rozvojem emoční inteligence se stávají tyto drobné nuance nikoliv drobnými a jsou vnímány nikoli jako „asi“ pocit, ale jako vykřičníky na koncích vět a zřetelné informativní zprávy o osobnosti dotyčného.
    Funkce podvědomého vyhledávače a práce s emočním algoritmem má široké pole využití nejen v oblasti osobních a pracovních vztahů, ale také při náročných rozhodovacích procesech jako je volba povolání (příklad zde), plánovaní zásadních kroků, stanovení klíčových priorit atd.

  3. Nástroj manipulace

    Vliv emocí na rozhodování člověka je zásadní bez ohledu na to, jestli si dotyčný danou emoci uvědomuje či nikoliv. Této skutečnosti je velmi často využíváno jako efektivního nástroje manipulace rozhodovacími procesy cílové osoby či skupiny.
    Emoční manipulaci lze rozdělit do dvou základních kategorií dle mechanismu jejího fungování. Zatímco měkká/neagresivní manipulace pracuje na principu vytvoření pozitivní iluze, která je následně „doručena“ cílové osobě či skupině, tvrdá/agresivní manipulace útočí na spektrum prioritních emocí a pracuje na principu hrozby odnětí.

    a) měkká (neagresivní) manipulace
    Měkké emoční manipulaci se dostává zvláštní pozornosti zejména v obchodní rovině v oblasti marketingových strategií, kdy je konkrétní produkt, služba či značka svazována s emocí. Předmětem prodeje se tak nestává produkt sám, ale emoce s produktem spojená. Cílem měkké emoční manipulace je odhad emočních pochodů a potřeb cílové osoby či skupiny a následné naplnění těchto pochodů a potřeb vytvořením požadované iluze. Až na výjimky pracuje měkká emoční manipulace s vytvářením iluze příjemných pocitů.
    Příklad:
    Když se zákazník (cílová osoba) rozhoduje, jestli si z obchodního regálu vloží do košíku PET láhev s „hnědou bublinkovou limonádou “ nebo vedle stojící láhev představující symbol, příběh a příjemnou emoci, nezaváhá ani na vteřinu, přestože obsah obou láhví může být zcela identický.
    Je to touha po dobrém pocitu, po příjemných emocích, co přiměje zákazníka rozhodnout se koupit a to mnohdy i takový produkt, pro který si původně do obchodu ani nešel…
    Dobrý pocit resp. příjemné/pozitivní emoce jsou nejnávykovější drogou vůbec. Člověk je chce a mnohdy je chce tak moc, že nepozná rozdíl mezi reálnou emocí a iluzí. A mnohdy si tento rozdíl ani poznat nepřeje. Každý ví, že reálné emoce si v PET láhvi koupit nelze, že je to jen „jako“. Přesto většina lidí ráda podlehne, i když iluze vyprchá mnohem dříve, než bublinky ze zmíněné limonády….. a příště si ji koupí znovu. Jedná se o stejný rozhodovací proces „co si koupit“ nebo „čím si udělat radost“, stejnou emoci resp. její iluzi a stejné rozhodnutí (více viz: emoční marketing)

    b) tvrdá (agresivní) manipulace
    S emoční manipulací se setkáváme také v rovině osobní a vztahové, kde je její dopad na život člověka ještě komplexnější. Předmětem manipulace se zde stávají emoce s absolutní prioritou, tedy emoce, umístěné na nejvyšších příčkách hodnotového žebříčku dotyčného. Útok na tyto emoce a hodnoty společně s faktorem strachu významně ovlivňují prožívání, vnímání a tím i klíčové rozhodovací procesy cílové osoby. Nezřídka se pak stává, že i velmi racionální člověk s nadprůměrným IQ začne pod vlivem tvrdé manipulace vykazovat zcela iracionální chování a činit zcela iracionální rozhodnutí (lidově řečeno: začne se chovat jako hlupák).
    I tvrdá manipulace pracuje s vytvářením iluze pocitů a to jak příjemných, tak nepříjemných. Příjemný pocit je u cílové osoby navozen z důvodu jeho „návykovosti“ a také proto, aby bylo možné dotyčnému „co vzít“. Za iluzi příjemného pocitu, který se v případě emocí s absolutní prioritou týká zejména oblasti přijetí, lásky, přátelství atd… dotyčný vždy platí. Platidlem bývají nejen peníze a hmotné statky, ale v osobní rovině také poslušnost, submise, zavázanost… atd. Jakmile cílová osoba přestane „platit“ nebo platí „nedostatečně“ ( nedělá, co se od ní očekává), je jí dáno najevo, že o svoji iluzi může okamžitě přijít. Kombinace velmi silných příjemných emocí a strachu z jejich odnětí se tak mnohdy stává velmi efektivní emoční pastí, která může na člověku „fungovat“ i roky.
    Podmíněnost a strach však nejsou zdaleka jedinými nepříjemnými pocity, záměrně vyvolávanými v cílové osobě. Velmi častými nástroji tvrdé manipulace jsou též účelově navozované pocity viny, nedostatečnosti a snižování vlastní hodnoty dotyčného (Pozn.: Kdo nezná svoji hodnotu, prodává velice lacino, prodává každému a je vděčný za cokoliv….. více zde). Podlehne-li člověk iluzi méněcennosti a provinění, je velmi snadné jím manipulovat!

    Schopnost rozpoznat „emoční past“ a manipulační pokusy může člověku ušetřit nejen značné finanční prostředky, ale též měsíce i roky marně vynaloženého času, úsilí, trápení a zklamání. Situaci často komplikuje skutečnost, že spousta lidí si zkrátka „přeje“ být klamána a své iluze se nehodlají vzdát, byť by pro ně byla sebevíce ničivější a zhoubnější. Pro někoho může tato komplikace znamenat problém, jenž z dotyčného učiní oběť. Pro jiného může tento „problém“ znamenat naopak příležitost
    Obecně lze mezi hlavní rozpoznávací znaky manipulace zařadit zejména: nutnost za určité emoce platit, jejich podmíněnost (vina a trest), prchavost a účelovost.


Závěr:

Emoční inteligence (EQ) je schopnost, kterou je možné si osvojit. Pohybujeme-li se v prostředí, kde je nadprůměrné IQ standardem, znamená další rozvoj EQ rozšířenou rovinu velmi efektivního zpracování informací pomocí nejen logických, ale též komplexních emočních algoritmů.
Zapojení rozumových schopností k identifikaci a racionalizaci vlastních emocí nám dává možnost využití jejich značného potenciálu zejména v oblasti motivace a umožňuje celkovou kontrolu nad vlastními rozhodovacími procesy. Schopnost identifikovat emoční pochody druhých pak přináší možnost rozhodovací procesy těchto osob předvídat a ovlivňovat.

 

J.S.