Příklad 1) – „Jsem hloupý“

by

V osobní rovině jedince mívají patologické asociační vzorce charakter zejména snižování vlastní hodnoty jedince. Dotyčnému bývá vnucen pocit, že jako člověk má podprůměrnou hodnotu, na základě čehož si psychika dotyčného vytvoří odpovídající asociační vzorec. Vzhledem k tomu, že tento vzorec mnohdy nekoresponduje s objektivní realitou ani přirozeností dotyčného, jedná se o vzorec patologický. Mezi nejčastější patologické vzorce osobní roviny jedince patří skupina asociačních vzorců se společným jmenovatelem typu: „nejsem dost dobrý“. Tyto vzorce mají nespočet modifikací, my si uvedeme jednu konkrétní a tou je patologický asociační vzorec: „jsem hloupý“.

Vytvořený a uložený asociační vzorec je psychikou jedince zpracováván a vnímán jako fakt a „pravda“, a to bez ohledu na objektivní realitu a logiku (asociační vzorec obsahuje emoci a ta je na logice nezávislá). Jedinec následně podvědomě vytváří a vyhledává situace, v nichž si bude moci tento vzorec uplatnit a potvrdit. K potvrzení uloženého asociačního vzorce povede i podvědomé chování  dotyčného, které bude mít jednu ze dvou polarit, jimiž jsou útěk nebo útok.

V případě útěkového chování se bude jedinec s uloženým patologickým vzorcem „jsem hloupý“ snažit vyhýbat přímým rozumovým konfrontacím. Jeho odpovědi na přímo položené otázky budou velmi obecné, neurčité a nejfrekventovanější slovní spojení dotyčného bude znít: „já nevím“.

Ponese-li chování a reakce dotyčného polaritu útočnou, bude se tento ze všech sil a za každou cenu snažit přesvědčit své okolí, že je chytrý. Mezi hlavní prvky jeho chování budou patřit útoky na inteligenci ostatních jedinců, spojené s jejich ponižováním, hádavost a vyhledávání a vytváření konfliktních situací.

Obě polarity chování povedou k opětovnému potvrzení asociačního vzorce: „jsem hloupý“, jelikož v obou polaritách se bude dotyčný opravdu chovat jako hloupý člověk.

Ve skutečnosti se ovšem může jednat o člověka nadprůměrně inteligentního, kterému byl asociační vzorec „jsem hloupý“ vnucen v okamžiku jeho bezbrannosti či emoční zranitelnosti. Iniciátorem tohoto vzorce může být v takovém případě osoba, která vnímá nadprůměrnou inteligenci dotyčného jako hrozbu, nebo jedinec, který dotyčnému z důvodu vlastní nedostatečné intelektuální kapacity nerozumí.

J.S.